První pomoc

Tak jsem udělala to, co jsem už dloouho udělat chtěla - kurz první pomoci:). V sobotu 16.5. jsem samou nedočkavostí jsem absolvovala 12ti hodinovej kurz pp pořádanej Ččk. I když jsem už přečetla spousty knížek první pomoci, určitě jsem se dozvěděla další zajímavý věci. A nejvíc jsem se těšina na praxi, obvazování, odřeniny, tepenný, žilní krvácení, zlomený klíční kosti, pažní nebo stehení kosti atd. atd. (samozřejmě jenom jako:D) a nejvíc se mi líbila resuscitace, mimča i dopělýho člověka. Ani by jste neřekli, jaká je to příšerná makačka. Po 2. cyklu (1 cyklus= 30 stlačení, 2 vdechy) jsem byla pěkně zadejchaná. A když jsem si vzpoměla, že se oživuje i půl hodiny, jsem si se nedovedla představit. :D No nicméně určitě to bylo skvělý a užitečný do života. Vždycky si řikám, když to umim, tak bych jednou fakt chtěla někomu pomoct. Za pár dní mi přišel průkaz, že jsem absolvovala ZNZZ (Základní normu zdravotnických znalostí) a opravňuje mě poskytovat prní pomoc (mimochodem normální člověk snad nemůže?!)Tak moc bych to chtěla využít:). Rozhodně bych v tomhle chtěla pokračovat dál, učit se víc a víc. :)

Do extrému.. :)

Tak jsem jednou neměla co dělat a začala jsem přemejšlet, kterej další "netradiční" sport bych zase zkusila.....a došla jsem k celkem zajímavýmu sportu: rugby.... :D. Je fakt, že už asi před rokem, když jsem si kupovala míč mě ragby dostávalo :P.

Poprví, co jsem přišla na trenink, tak jsem myslela, že mi asi umrznou plíce, funěla jsem jak buvol... a odcházela s pocitem: „Tak to je zejtra v haji..!" Protože mi bylo více než jasný, že se příští den ani nehnu....a taky že jo, každej schod dolů, každý běhání za busem, za Kačkou, těláky....bylo fakt utrpení:D. Obyčejný sednutí si na židli, vztanutí z postele, zkrátka zvednutí nohou....ale co pro to neudělám? Nevadí mi modřiny, ani odřeniny, natož přece tohleto?:D. Takže jsem se s chutí drala na další trenink:P:D. Na ragby je totiž nejlepší, že si tu vybiju agresi a tu mojí spoustu energie:).

Hurááá:D

JO! Konečně! Konečně jsem našla na netu Ztraceni online:). Neptejte se, proč jsem si to nestáhla....asi jsem líná...no ale hlavní je, že už je mam:)
5. sezóna vypadá celkem zajímavě, jenže cestování časem bude ještě prdel..kdyžtak tady jsou linky na všechny online Lost:) je tu všechno:)

Poslední zvonění and the others...

I když ten den byl čtvrtek, byl vážně skvělej. Všechno to odstartovalo poslední zvonění 6.B a 8.A, myslim...Jak jinak, než cestou do školy nás maturanti sejmuli tiskátkama, pistolkama na vodu, slovama: „Projdete jen když nám přispějete!" a nebo rtěnkou v ruce:D Vyvázla jsem jen tak tak s tiskátkem na ruce a okradená o 2 kačky:D. I když to z prvu vypadalo jako nudný poslední zvonění, mě nakonec přišlo celkem slušný:). I když byla hrozná kosa, na přemlouvání Sebastiana jsme se rozhodli jít do vodní bitky:P. Účelem prej bylo uplně něco jinýho, ale to už je vedlejší:D. Myslim, že jsme s Kačkou dopadli ještě dobře:Pak mě i zaujaly "soutěže" typu: Zmlať si svého maturanta nebo Polib si svého maturanta....celkem chudáci:D:D Moc toho sice nebylo, ale užili jsme si to. Ještě nás čekala hudebka, ajina a fyzika, uteklo to jako nic a šlo se dom. Já s Kačkou jsme jeli pro reegistraci na Výstaviště na maraton:). Cestou tam jsme si okamžitě obě vzpoměnli na minulej rok, kdy se Kačce povedla neuvěřitelná věc: vypadla jí taška se startovním číslem a všema těma letákama na inline z tramvaje...Co jsme se tenkrát koukli z okna tramvaje, ještě s ní mával nákej starej pán....jenže to nebylo všechno:D. Vraceli jsem se...taška nikde...jeli jsme teda domu, ale Kačka se nakonec rozhodla jet zpátky pro jiný číslo...jenže do toho vystoupila na blbý stanici, kde jí chytil revizor, v tramvaji jí otravovali cikáni a nakonec jí nový číslo nechtěli dát, protože jí tu historku nikdo nevěřil:D Prostě celá Kačka:D No dostala ho:) A co bylo tenhle rok? Na Výstaviště jsme dojeli, čísla dostali, nic neplatili, z výstaviště odjeli a jeli ke mě domu, ALE.....v buse Kačka sejmula nákýho chlapa taškou, otočila se, aby se mu omluvila, ale jelikož byla už zastávka tak autobus zabrzdil, Kačka letěla dopředu, ale do těch schodu (připomínám, že to byl ten starej bus) a namlátila si zadek....do toho ten chlap: Dneska se to nák sere slečno, co? :D. A jak tak Kačka seděla na těch schodech a čekala, až se dveře otevřou, nevšimla si, že taška s číslem se jí přivřela do dveří ze strany, načež když se dveře otevřely, taška se tam zasekla a nemohli jsme jí ani jedna vytáhnout:D. Nakonec jsme jí vytáhli:) Ale já měla tak hroznej, tak příšernej záchvat smíchu! Já vim, že to bylo ode mě hnusný, se jí smát, ale to zkrátka nešlo:D. V podstatě ve stejnej den jako před rokem a ta stejná staška jako před rokem:D. Ještě teď, co to píšu se směju se zatnutym břichem, to je zážitek na hodně dlouho:D.
No...
Dál jsem měla v plánu se jít podívat na trening ragby, holek v Petrovicích:D. Kačka si ještě před tim vzpoměla, že vlastně neposlala přihlášku na tábor a že potřebuje známku, takže jsme ještě další půl hodinu (a to doslova) čekali na naší poště na 1 známku a 1 obálku...hrůza...byli jsme z toho totálně vyčerpaný, ale na ten trening jsme se jely kouknout:). Ja si teda nepamatovala vůbec, kde to je, ale našli jsme to. Když jsme tam přišli, hráli tam i kluci, kteří byli trochu víc razantní než ty holky, tak jsem si řikala:„No do háje....vždyť tohle mě zabije...." Ale po tom, co jsem viděla hrát ty holky, tak se mi zjevně ulevilo:D. Chvíli jsem se tam koukali, ja se dohodla, že to příště půjdu zkusit taky a jely jsme už opravdu domu...no opravdu...ani tak ne:). Protože Kačka měla bejt na tanečních a vzpoměla si, že vlastně domu musí přijít v šatech, tak jsem jí ten den pučila moje šaty a moje boty:). Hmm, ale kde se převlíct? No kde jinde jsme mohli skončit než za zastávkou:D. Ale převlíkla se, i když na ni koukal nákej chlap zezadu a kluk na zastávce:D. Když už jsme byly v cíli, ještě jsme se byly projít po Hostivaři, což byl naprosto krásnej závěr dne.... :).

Při loučení mi málem ujel bus, jezdí tam na znamení a já na to vždycky zapomenu, ale to mě v podstatě vůbec nepřekvapilo:). A tak skončil zas jeden z nejlepších dní prožitých s Kačkou:), celých 13,5 hodin neskutečný prdele:P.

?!?

Pomalu, ale jistě mi ubývá naděje a moje doufání, že bych se někdy dostala na LF2, ale kdo ví, jak to bude až budu já maturovat...koukněte sami

Bordel night.. :P

Neřikám, že jsem normální, neřikám, že mam někdy "menší" úlety, neřikám, že s kámošema nedělám bordel a neřikám, že jsem tohle vymyslela:D:D

Ten večer jsme neměli co dělat, nebo spíš nevěděli, byli jsme po dlouhý době u Terezy, takže první na co jsme narazily, co jsme přišli do jejího pokoje byla její skříň. „Jo, budem si zkoušet oblečení!!":D Už jsem jenom slyšela vedle sebe.:P No nic jsem nenamítala, protože mi to přišlo jako dobrej nápad, čim se my, tak lítlí holky můžem zabavit:). A taky že jo. Výsledek byl víc než ohromující:D viz. fotky:D Kamarád Cinzano nam trochu pomoch, v podnapilym stavu je zábavy přece jen o trochu víc:P To jen přispělo k našim kravinám. Kačka se mimochodem napíchla na Terezy mega špičatou botu (zadkem:D), já shodila celou konzoli nebo jak se to jmenuje na zem, celá záclona se závěsema se zřítila k zemi, vyrvaná ze zdi...asi jsem trochu "dodělala" vztah Kačky s Dominikem mým efektivním psaním jemu na Kačky icq:D a to sorry...a rači nebudu psát, co jsme dělali do 4 do rána:D:D. Důležitou věcí bylo nedotknout se záclony, protože ta držela jen na 4řech špejlích:D. Večer to byl neuvěřitelnej, připomínám, že jsem nepsala o těch šílenejch záchvatech smíchu a NESKUTEČNYM bordelu po celym pokoji:P.
- jen malá část onoho bordelu:D

Čáry09

Cílem našeho vybití energie byly Žlutý lázně, jenže ten den jsem měla co dělat, abych se busem vůbec někam dostala...první bus mi ujel 2 minuty před tim, než měl jet, jinej rači vůbec nejel a na potřetí jsem jela něčim, s čim jsem naprosto nepočítala... :D Ale co, Kačku jsem stihla ještě 10 minut po tom, co jsme meli sraz:P Jeli jsme snad pul hodky, ale zase jsme se pořád, bez přestání smály a samozřejmě, že jsme nevěděli čemu..celý my:) Co jsme tam vlezli, vybavil se mi minulej rok:) a první, co jsem viděla byl kajak na Vltavě, aaaa:D Prolezli jsme to z jedný strany na druhou, sledovali cachtající se děti v bazénku, všude kolem sebe čarodejice, řvoucí neznámou kapelu, čuchali grilovaný špízy a žárlili na beachový hřiště (no spíš jen Kačka:D), já na projíždějící kajakáře:) Samozřejmě, že po tom chození tam a zpátky jsme se chystali něco naházet do žaludku, takže jsme začaly vybírat z těch 5ti na slovo stejnejch nabídek....po 20ti minutovym dohadování jsme došli k názoru, že párek v rohlíku je stejně nejlepší, no jenže po chvíli radosti, nás čekal výběr pití:D Ne:D Prostě jsme museli asi 6x hrát kámen, nůžky, papír, aby jsme se rozhodli, vyhrála jsem já (co chtěla Sprite) a stejně jsme nakonec vzali Fantu:D Chtěla jsem aspoň vidět ten oheň, co se tam chystal, pač je od něj vždycky teplo:), ale jelikož začínalo pršet víc a víc, zabalili jsme to.......
Po dlohý době jsem měla čáry bez chlastu, ale byly skvělí! Protože byly s Kačkou a co je s Kačkou, je vždycky super:)

....umírám!!

HROZNÝ! Stále Ztraceni nedávaj....na Axn sice jo, ale já, musim bejt extra a Axn nemít...online? ne..ke stažení? jo..to ale neni prostě ono, ja to chci v telce:D. Pač když si to stáhnu, tak pak nemám čas se na to podívat..Už tak strašně je chci vidět! A to budou až v září!!:( Uaaa ja prostě nemužu:D
Neskutečně mi schází ten pocit, že si představim, kdybych tam byla ja a mesíce si užívala na takovym ostrově:D Ještě mi někdo řekněte, že by to nebylo super:D Mam pocit, že jakmile to bude na netu online, kouknu se na to, i když čas mit nebudu:D, pamatuju si minulej rok, jsem na to taky neměla čas a koukala jsem se na to v 1 ráno:D Tak jako jsem já normální?!:P