Poslední zvonění and the others...

I když ten den byl čtvrtek, byl vážně skvělej. Všechno to odstartovalo poslední zvonění 6.B a 8.A, myslim...Jak jinak, než cestou do školy nás maturanti sejmuli tiskátkama, pistolkama na vodu, slovama: „Projdete jen když nám přispějete!" a nebo rtěnkou v ruce:D Vyvázla jsem jen tak tak s tiskátkem na ruce a okradená o 2 kačky:D. I když to z prvu vypadalo jako nudný poslední zvonění, mě nakonec přišlo celkem slušný:). I když byla hrozná kosa, na přemlouvání Sebastiana jsme se rozhodli jít do vodní bitky:P. Účelem prej bylo uplně něco jinýho, ale to už je vedlejší:D. Myslim, že jsme s Kačkou dopadli ještě dobře:Pak mě i zaujaly "soutěže" typu: Zmlať si svého maturanta nebo Polib si svého maturanta....celkem chudáci:D:D Moc toho sice nebylo, ale užili jsme si to. Ještě nás čekala hudebka, ajina a fyzika, uteklo to jako nic a šlo se dom. Já s Kačkou jsme jeli pro reegistraci na Výstaviště na maraton:). Cestou tam jsme si okamžitě obě vzpoměnli na minulej rok, kdy se Kačce povedla neuvěřitelná věc: vypadla jí taška se startovním číslem a všema těma letákama na inline z tramvaje...Co jsme se tenkrát koukli z okna tramvaje, ještě s ní mával nákej starej pán....jenže to nebylo všechno:D. Vraceli jsem se...taška nikde...jeli jsme teda domu, ale Kačka se nakonec rozhodla jet zpátky pro jiný číslo...jenže do toho vystoupila na blbý stanici, kde jí chytil revizor, v tramvaji jí otravovali cikáni a nakonec jí nový číslo nechtěli dát, protože jí tu historku nikdo nevěřil:D Prostě celá Kačka:D No dostala ho:) A co bylo tenhle rok? Na Výstaviště jsme dojeli, čísla dostali, nic neplatili, z výstaviště odjeli a jeli ke mě domu, ALE.....v buse Kačka sejmula nákýho chlapa taškou, otočila se, aby se mu omluvila, ale jelikož byla už zastávka tak autobus zabrzdil, Kačka letěla dopředu, ale do těch schodu (připomínám, že to byl ten starej bus) a namlátila si zadek....do toho ten chlap: Dneska se to nák sere slečno, co? :D. A jak tak Kačka seděla na těch schodech a čekala, až se dveře otevřou, nevšimla si, že taška s číslem se jí přivřela do dveří ze strany, načež když se dveře otevřely, taška se tam zasekla a nemohli jsme jí ani jedna vytáhnout:D. Nakonec jsme jí vytáhli:) Ale já měla tak hroznej, tak příšernej záchvat smíchu! Já vim, že to bylo ode mě hnusný, se jí smát, ale to zkrátka nešlo:D. V podstatě ve stejnej den jako před rokem a ta stejná staška jako před rokem:D. Ještě teď, co to píšu se směju se zatnutym břichem, to je zážitek na hodně dlouho:D.
No...
Dál jsem měla v plánu se jít podívat na trening ragby, holek v Petrovicích:D. Kačka si ještě před tim vzpoměla, že vlastně neposlala přihlášku na tábor a že potřebuje známku, takže jsme ještě další půl hodinu (a to doslova) čekali na naší poště na 1 známku a 1 obálku...hrůza...byli jsme z toho totálně vyčerpaný, ale na ten trening jsme se jely kouknout:). Ja si teda nepamatovala vůbec, kde to je, ale našli jsme to. Když jsme tam přišli, hráli tam i kluci, kteří byli trochu víc razantní než ty holky, tak jsem si řikala:„No do háje....vždyť tohle mě zabije...." Ale po tom, co jsem viděla hrát ty holky, tak se mi zjevně ulevilo:D. Chvíli jsem se tam koukali, ja se dohodla, že to příště půjdu zkusit taky a jely jsme už opravdu domu...no opravdu...ani tak ne:). Protože Kačka měla bejt na tanečních a vzpoměla si, že vlastně domu musí přijít v šatech, tak jsem jí ten den pučila moje šaty a moje boty:). Hmm, ale kde se převlíct? No kde jinde jsme mohli skončit než za zastávkou:D. Ale převlíkla se, i když na ni koukal nákej chlap zezadu a kluk na zastávce:D. Když už jsme byly v cíli, ještě jsme se byly projít po Hostivaři, což byl naprosto krásnej závěr dne.... :).

Při loučení mi málem ujel bus, jezdí tam na znamení a já na to vždycky zapomenu, ale to mě v podstatě vůbec nepřekvapilo:). A tak skončil zas jeden z nejlepších dní prožitých s Kačkou:), celých 13,5 hodin neskutečný prdele:P.